Kormorán velký

Kormorán velký se velikostí přibližuje huse a podobá se jí i způsobem letu. Má černé peří s modrým a zeleným leskem, u kořene spodního zobáku je kůže holá a žlutá. Oko je tyrkysové, zobák tmavý a silný. V době toku se mu objevuje na lýtku bílá skvrna, která mizí v červnu a na hlavě různý počet bílých pírek.
Na rozdíl od ostatních vodních ptáků kormorán nemá kostrční mazovou žlázu. Tato žláza produkuje sekret, který si ptáci roztírají do peří, jež je díky tomu poté nesmáčivé. Kormoráni si tak peří musí sušit. Často je proto lze vidět stát na břehu s roztaženými křídly.
Na území České republiky se v minulosti vyskytoval jen sporadicky. Pravidelné hnízdění je dokládáno až od roku 1982 a jeho počty se zvyšují. Je to dáno především zvýšením úživnosti vod, omezením používání pesticidů a změnou klimatických podmínek. Kormorán byl také dlouho legislativně chráněný jako zvláště chráněný druh, od roku 2013 byl ze seznamu vyřazen. Neznamená to ale, že by přestal být chráněn úplně. Stále se na něj vztahuje tzv. obecná ochrana podle zákona o ochraně přírody a krajiny a k jakékoli manipulaci, odstřelu či rušení je potřeba výjimka orgánu ochrany přírody.
V našich podmínkách jsou kormoráni tažní. Po období hnízdění odlétají do Pobaltí, které nejspíš slouží jako shromaždiště před tahem. Tento směr migrace může být důsledkem migrace ryb či důsledkem toho, že naše hnízdní populace byla pravděpodobně založena jedinci pocházejícími ze severozápadní Evropy. Během září a října táhnou všichni ptáci do jižní Evropy. Díky záznamům Kroužkovací stanice je možné, že část populace zimuje i ve střední Evropě.