Norek evropský

V minulosti se norek evropský vyskytoval v celé Evropě od jejího západního pobřeží (Španělsko, Portugalsko) až po východní hranicí tvořenou pohořím Ural. V průběhu 19. století však na 85 % území vymizel. V České republice byl poslední doložený norek chycen do želez na Jindřichohradecku v roce 1896. Tento jedinec byl vypreparován a vycpán a nyní je k vidění ve sbírce Národního muzea. Pozdější nálezy jsou neúplné a nelze s jistotou doložit, že se jednalo o norka evropského.

V současné době se na území Evropy vyskytují dvě populace – východní a západní. Poslední jedinci ze západní populace přežívají ve Španělsku a Francii. Východní populaci tvoří jedinci v deltě Dunaje, Pobaltí, Rusku a na Kavkaze.

Příčiny ohrožení: ztráta přirozeného prostředí, vytlačování norkem americkým (Neovison vison), který se do české přírody rozšířil z kožešinových chovů, odkud unikl či byl vypuštěn. V současnosti se norek souvisle vyskytuje na více než 50 % území ČR, nejpočetnější jsou populace v jižní polovině Čech a v přilehlé části Moravy.