Chovný samec přivezený v loňském roce z Francie má v chomutovské zooparku první generaci potomků. Ve výběhu je aktuálně k vidění již šest kůzlat, z nichž poslední dvě přišla na svět jako dvojčata tuto sobotu 13. června.

Jak napovídá jeho jméno, jsou mu domovem Alpy, které kozorožec symbolizuje. Je považován za poddruh kozorožce horského (Capra ibex).

Kozorožec alpský žije v mateřských stádech, která mohou čítat až padesát jedinců. Starší samci tvoří malé skupinky nebo žijí samotářsky

O víkendu začne v našem zooparku opět jezdit zoovláček Amálka a také Safari expres. Právě z Eurosafari teď chovatelé hlásí radostnou zprávu – zubří samice Pomela přivedla před týdnem na svět své první mládě. Když budete mít štěstí, roztomilou dvojici z terénní soupravy spatříte.

Zatím se oba schovávají v lesíku, kde zubřice svého potomka porodila. Chovatelka Petra Zálešáková se k nim ale dostane bez problémů. „Na to, že je to její první mládě, tak všechno bere v klidu, žádné výhrůžné házení hlavou, stará se perfektně,“ chválí šestiletou Pomelu. Že jsou máma i mládě v pořádku, se přesvědčila hned při prvním kontaktu. „Přivezla jsem zubřici krmení, jádro a zeleninu. Došla si k němu a malý ji následoval, tak jsem si je mohla v klidu prohlédnout.“

S trochou štěstí mohou roztomilého zubřího kluka spatřit i návštěvníci, kteří si objednají jízdu Safari expresem. „Máma i mládě jsou zatím opatrní, ale souprava jezdí přímo kolem lesíka, kde tráví většinu času, takže je to klidně možné,“ potvrzuje vedoucí zoologie Miroslav Brtnický.

Malý samec už dostal i jméno – Cvedrik. Zní vám to nevšedně? Není to žádná náhoda, pojmenování zubrů se totiž řídí pravidly. „Jejich jména musí začínat písmeny označujícími zoologickou zahradu, v níž se narodili,“ vysvětluje Zálešáková. A pro chomutovský zoopark je to právě dvojhláska „CV“.

Cvedrik je první mládě rodičů, kteří do Eurosafari přišli před dvěma lety. Navíc je to první zubr takzvané nížinné linie, který se v zooparku narodil. Kromě nich naše zoo chová také zubry nížinně-kavkazské linie, poslední mládě tohoto druhu se podařilo odchovat v roce 2016.

Přestože v zoologických zahradách jsou zubři poměrně rozšíření, pro chomutovský zoopark je to zvíře trochu speciální. „Zubři byli jedněmi z prvních zvířat v zooparku, jsou tu víceméně od jeho počátků v sedmdesátých letech. Navíc dlouhá léta byl také erbovním zvířetem a symbolem zooparku, objevoval se v jeho znaku,“ připomíná ředitelka zooparku Věra Fryčová.

Týden starý zubří kluk je tak nejroztomilejší pozvánkou na jízdy Safari expresu, které zoopark zahajuje právě tento víkend. Jezdit začne také zoovláček Amálka, první jízdy jsou naplánované v sobotu od 12 hodin. Stále platí zpřísněná hygienická opatření, takže po celou dobu jízdy musí mít cestující zakrytá ústa a nos, v Amálce smí v jednom kupé společně sedět pouze osoby blízké.

Zubr evropský

• je největší volně žijící přežvýkavec v Evropě
• ve volné přírodě byl v minulosti zcela vyhuben, podařilo se ho zachránit díky soukromým chovům
• je pro ně vedena jedna z nejstarších plemenných knih, její předchůdce (registr chovných zvířat) byl vydán již v roce 1932

Pár sovic krahujových v našem zooparku přivedl na svět další mládě. Vyklubalo se v druhé polovině dubna a může z toho být další významný chovatelský úspěch.

Odchov sovic krahujových je totiž poměrně vzácný, například v loňském roce se podařil pouze v sedmi evropských zoo. „Proto jsme pyšní, že se nám po tolika letech v jejich odchovu začíná dařit,“ raduje se ředitelka zooparku Věra Fryčová. Loňská mláďata byla pro zoopark první po patnácti letech, to letošní je tedy dalším příjemným překvapením.

Odchov sice ještě není úplně u konce, chovatelé jsou ale optimističtí. „Mláděti se daří dobře, rodiče se o něj starají, všechno probíhá, jak má,“ netají se spokojeností vedoucí zoologie Miroslav Brtnický.

Mláďata sovic rostou velice rychle, letošní pískle už umí létat a velikostí skoro dorostlo rodiče. To ale neznamená, že je už vůbec nepotřebuje. „Pořád se pohybuje v jejich blízkosti, hlavně kvůli krmení. Rodiče mu ho totiž porcují, to ještě mládě nezvládne,“ říká Hana Kratochvílová, chovatelka dravců v zooparku.

Pár sovic i s jejich mládětem mohou návštěvníci vidět v jejich voliéře nad restaurací Tajga.

Sovice krahujová:

• Je středně velká sova z čeledi puštíkovitých.
• Na území České republiky se ve volné přírodě vyskytuje jen vzácně.
• V zooparku je s přestávkou chováme od roku 1999, odchov mláděte se však podařil až loni po patnácti letech.

Naše samice losa evropského Quanita je podruhé matkou. Stejně jako loni provázely šťastný okamžik také dramatické chvilky, kdy se chovatelé o mláďata strachovali.

Čtyřletá Quanita přivedla dvojici malých losů na svět v pondělí v podvečer. „Pro porod to byl snad nejhorší den – hodně se ochladilo a navíc pršelo. Měla jsem strach, aby mláďata neprochladla,“ popisuje své obavy chovatelka Petra Zálešáková. Los je sice severské zvíře zvyklé i na krušné podnebí, ale čerstvě narozená mláďata jsou pochopitelně náchylnější.

Naštěstí losí dvojčata přežila nejnáročnější chvíle v blízkosti své mámy a ráno už byla čilá a aktivní. Loňské obavy o způsob krmení rozptýlila Quanita také hned druhý den, když si ke svým potomkům znovu lehla. Je totiž příliš vysoká a mláďata by normálně nedosáhla na vemínko. „Nezvyklý způsob kojení předvedla už loni, proto jsme letos byli klidnější. Máme radost, jak perfektně jako máma funguje,“ dodává ředitelka zooparku Věra Fryčová.

Loni Quanita porodila dvě samice, letošní dvojčata jsou podle prvních pozorování kluci. Otcem je opět sedmiletý samec Max. V našem zooparku jsme odchovali v minulosti již několik losů evropských. Z loňských dvojčat jedno bohužel po měsíci uhynulo kvůli vrozenému vývojovému problému, druhé mládě pojmenované Queeny se však těší dobrému zdraví a je z ní už nohatá losí slečna.

Váží méně než tabulka čokolády a krmení si bere z pinzety, přesto je teď největším pokladem našeho zooparku. Páru orlů mořských se v úterý vylíhlo malé pískle, o kterém naši chovatelé mluví jako o malém zázraku.

Orel s orlicí, které chováme, totiž příliš jako pár nefungují. „Není mezi nimi žádná harmonie, devadesát procent jejich vajíček bývá neoplozených. Stejné to bylo u jejich první letošní snůšky v březnu,“ popisuje chovatel a ornitolog Petr Hora, který o dravce pečuje. O to větší a příjemnější překvapení bylo, když v úterý dopoledne v hnízdě objevil čerstvě vylíhnuté ptáče.

V náhradní snůšce byla dvě vejce a orlí holátko se vyklubalo hned z toho prvního. „Máme z toho ohromnou radost, hýčkáme si ho jako drahokam,“ netají se nadšením z drobného písklete ředitelka zooparku Věra Fryčová. Naposledy se totiž mládě orla mořského v zooparku vylíhlo v roce 2007.

Právě kvůli vzájemné odtažitosti orlích rodičů chovatelé raději ptáče odebrali na umělé dokrmování. „Nechtěli jsme riskovat, že náš pár nebude o své mládě dostatečně pečovat,“ vysvětluje vedoucí zoologie Miroslav Brtnický. Přestože ještě zdaleka není vyhráno, péče chovatelů dává orlímu mláděti větší šanci na úspěšný odchov.

O drobné ptáče se teď stará právě Petr Hora. Krmí ho po třech hodinách a kromě jednodenních myších holátek mu pinzetou podává také drobné rybičky. Jak prozradil, včetně svých domácích akvarijních. „Je to tak. Mám jich doma v akváriích dost a orlí mládě je přeci jen vzácnější,“ směje se.

Mládě se vylíhlo hodně slabé, vážilo pouhých 66 gramů. Když ale půjde všechno dobře, za měsíc může mít klidně přes tři kila. „Mláďata orla mořského mají větší přírůstek než broljeři, kteří se vykrmují čistě kvůli rychlému nabrání váhy,“ potvrzuje další jedinečnost orla chovatel Hora.

Orly mořské chováme v zooparku od roku 1993, v tuto chvíli máme ve voliéře v zázemí samce a samici, které jsme přivezli před devíti lety z Kazachstánu.

Orel mořský

• je největší dravec Evropy, rozpětí křídel má 210 – 250 cm a hmotnost 5 – 7 kg
• v ČR hnízdí v jižních a severních Čechách a na jižní Moravě
• hnízdo si staví na stromech a každý rok ho přistavuje, takže může postupem času dosáhnout výšky až 2,5 metru a hmotnosti kolem půl tuny
• protože se v zimě přiživuje na mršinách, je ohrožen kladením nelegálních návnad otrávených karbofuranem

Daeng a Thimpi, dva samci pandy červené, kteří se v našem zooparku narodili v červnu 2019, odjeli 6. května  na základě doporučení koordinátora chovu do zoologické zahrady v Košicích. Tato slovenská zoo pandy červené v minulosti nikdy nechovala, jedná se tedy o zcela nový druh, který rozšířil kolekci košických zvířat.