Jelen evropský (nazývaný také jako jelen lesní) je původním druhem naší přírody. Jedná se o plaché zvíře, které tráví den v lese a za soumraku vychází na pastvu. Má výborný sluch a čich, zrak je ze smyslů nejslabší.
Během říje samci hlasitě troubí, čímž už na dálku poměřují své síly. Troubit začínají ve třech letech, takto mladí jedinci se páření se samicemi ještě nedočkají. Se samicemi se páří nejdříve v pěti letech. Samice do říje přicházejí ve dvou letech. Mimo říji žijí pohlaví odděleně, ale v době páření vytvářejí harémy – jeden samec se páří s několika samicemi. Jsou věrni svému říjišti a každý rok se na něj vrací i několik kilometrů. Poté se rozcházejí a jelen se vrací k samotářskému způsobu života, mladí jedinci vytváří mládenecké skupiny. Během říje jeleni nepřijímají potravu a zhubnou až o čtvrtinu své váhy. Laň rodí po 34 týdnech (8 měsících) jednoho, výjimečně dva kolouchy. Mládě se hned po narození staví na nohy a je velmi čilé. Matka ho kojí přibližně čtyři měsíce.
V půl roce začnou mladému jelínkovi růst pučnice, do léta nasadí první paroží. To je zatím malé, dlouhé přibližně 30 cm, bez růžic a výsad. Ročnímu jelenovi se tak říká „špičák“. Toto paroží shazuje v květnu následujícího roku a hned mu roste nové, o něco větší s výsadami. To už shazuje v únoru a březnu jako dospělý jelen. Do srpna mu poté znovu naroste, každý rok větší a větší. V robě růstu je paroží pokryté tzv. lýčím. To je bohatě prokrvená tkáň, která paroh v době růstu prokrvuje a vyživuje. V tomto období jsou parohy velmi citlivé, jeleni se schovávají, nebojují. Pokud si jeden či oba parohy v urazí, další mu narostou až příští sezonu. Koncem léta vytloukají. To znamená, že se zbavují lýčí. Parohy třou o stromy, keře, zem.
Paroží roste do přibližně dvanáctého roku. Poté se začíná zmenšovat a těmto jelenům se říká zpátečníci.