Nepůvodní druh, dovezený ze Severní Ameriky. V Evropě se objevila v roce 1877 (ve Francii), do České republiky se dostala s kapřím plůdkem z tehdejší Jugoslávie kolem roku 1929.
Slunečnice pestrá opravdu dostojí svému jménu. Má pestré zbarvení ve formě tmavých skvrn na namodralém podkladu a oválné tělo, které by opravdu mohlo připomínat slunečnici.
Ojediněle se s ní můžeme setkat prakticky kdekoli, častěji však v čistých vodách nižších poloh. Nejvíc výskytů bylo zaznamenáno ve středním Polabí, v jihočeských rybníkářských oblastech a samozřejmě ve spodních úsecích Moravy a Dyje.
Samec před výtěrem buduje hnízdo, což je mělká vyhloubená jamka nebo v případě tvrdého dna jen očištěné místo. Do jeho středu dopraví úlomky vodní vegetace. Hnízda jsou na prosluněných mělčinách a často je samci budují v početných skupinách – ovšem s diskrétními rozestupy. Samice se vytírá postupně ve dvou až pěti dávkách s několika samci a samec zase ve svém hnízdě může postupně nahromadit jikry několika samic. Plůdek setrvává na hnízdě ještě několik dní po vykulení. Samec hnízdo po celou dobu výtěru a inkubace jiker střeží a hlídá i vylíhlý potěr, údajně až 11 dní po vykulení z jiker. Potomky, kteří mají snahu opustit hnízdo, chytá do tlamy a odnáší zpátky. Během hlídání hnízda je samec velmi agresivní a napadá všechny okolo plující ryby bez ohledu na jejich velikost.