Orlosup bradatý

Je schopen pozřít i kosti, které shazuje z výšky na skály, kde se rozbijí na menší kousky. S jejich strávením mu pomohou silné žaludeční šťávy, které obsahují mnohem více kyselin než u jiných dravců. Žaludeční šťávy si také dovedou poradit s bakteriemi, které se vyskytují v hnijícím mase mršin. Díky jejich potravním zvykům mají v ekosystému nezastupitelnou sanitární roli.

Ve volné přírodě mají ptáci rezavě zbarvenou spodní část těla. Toto zbarvení pochází ze skal a z míst, která orlosup obývá. Je to směs oxidu železitého se stopami křemene, která ve vlhkém stavu silně barví. Orlosup tato místa dokonce aktivně vyhledává.

Druhové jméno bradatý dostal podle černé bradky, která je tvořená prodlouženými pery u kořene zobáku. Stejný původ má také anglický název Bearded vulture (beard = bradka, vousy).

V minulosti obýval Alpy, kde byl ale na konci 19. století vyhuben. Na vině byla víra, že orlosupi loví jehňata, telata a dokonce unášejí děti. To se odrazilo také v německé pojmenování Lammergeier má původ ve složení slov Lamm (jehně) a Geier (sup). Pravděpodobně se ale jedná pouze o smyšlené legendy, protože supi kořist neloví, ale 90 % jejich jídelníčku tvoří mršiny a kosti.