Velmi zvláštní a málo známý pták. Má černé peří se zeleným leskem, červený zobák a holou hlavu. Především v důsledku lidské činnosti (zástavba, rušení na hnízdištích, zemědělství, nelegální lov) vymizel postupně z celé Evropy, a je proto v Červené knize IUCN již od roku 1994 vedený jako kriticky ohrožený.
Od začátku 20. století jsou rozeznávány dvě populace – východní a západní.
Východní populace se vyskytovala v Turecku a Sýrii, kde byla vyhubena. V Turecku se udržuje malá polodivoká populace, která migruje do Etiopie. Západní populace žije v Maroku. Ve dvou koloniích zde hnízdí necelé dvě stovky posledních volně žijících ibisů skalních na světě. V roce 2015 čítala celá populace 580 jedinců. Vyhráno ale stále ještě nemají. Do 17. století obýval ibis i oblast rakouských Alp, kam se nyní v rámci záchranného projektu Waldrappteam opět vrací. Problémem pro tažné ptáky je ale nelegální lov v Itálii.