Muflon

Mufloni pocházejí z oblasti přední Asie. Společně s lidmi se dostali do severní Afriky a postupně i do Středomoří na Korsiku a Sardinii. Dříve se zoologové domnívali, že pocházejí právě odtud a jsou tak původním evropským druhem. Nově získané poznatky však jednoznačně prokázaly, že evropský původ nemají. Do Itálie se ze středomořských ostrovů dostali se Římany. Ti je využívali k zápasům v arénách pro jejich bojovnost a sílu. Ve středověku se začali objevovat v oborách.

Historické prameny uvádějí, že do Čech byl muflon poprvé přivezen v polovině 18. století, a to do Staré Obory u Hluboké nad Vltavou. V českých zemích se ale objevil pravděpodobně již za vlády Habsburků. Císař František Josef I., milovník lovu a honů, byl velkým zastáncem rozšíření muflona a kamzíka horského. Mufloni tak byli chováni v oborách, ale je možné, že několik jedinců bylo vypuštěno do volné přírody.

V listopadu a prosinci, kdy probíhá říje, berani bojují o přízeň muflonek. Berani od sebe poodejdou na vzdálenost několika metrů, skloní hlavu a rozběhnou se proti sobě. Rána připomíná výstřel z kulovnice a je slyšet na velkou vzdálenost. Boj končí, když slabší, úplně vysílený muflon opustí stádo. Mufloni se účastní říje až ve třetím roce života. Po přibližně pětiměsíční březosti samice opouští stádo a klade jedno, výjimečně dvě muflončata. Ke stádu se vrací po několika dnech. Muflonče je kojeno mateřským mlékem dalších pět měsíců, ve stáří dvou týdnů už ale přijímá i rostlinnou potravu. Muflončata jsou velmi hravá a velmi brzy se také projevuje rivalita mezi beránky.

Ve dvou měsících začínají mladým muflonům růst rohy (tzv. toulce). Roček je má dlouhé 25 – 35 cm, dvouletý muflon 50 – 60 cm. Poté se růst zpomaluje. Rohy rostou muflonům celý život a lze podle nich určit věk samce. Muflonky rohy zpravidla nemají, pokud ano, pak jen malé – do délky 20 cm.