Rosomák

Je pověstný svou vytrvalostí, statečností a silou. Dokáže ulovit kořist, která je větší než on sám, a při její ochraně se směle postaví smečce vlků, pumě nebo medvědovi.

Rosomák má svalnaté tělo, širokou kulatou hlavu, malé oči a krátké uši. Ačkoli má krátké nohy, dokáže se velmi obratně pohybovat i v hlubokém sněhu, a to díky velkým pětiprstým tlapám. Má silnou mastnou srst, která ho chrání před vodou, sněhem a mrazem.

Velikostí připomíná středně velkého psa. Z lasicovitých šelem je větší pouze vydra mořská (Enhydra lutris) a vydra obrovská (Pteronura brasiliensis).

Rosomáci jsou samotáři. Obývají teritoria velká od 100 km² do 500 km², která si značí výměšky z análních žláz. Jejich pronikavý zápach vysloužil rosomákům přezdívku „tchoří medvěd“. Tyto výměšky využívají také v době páření.

České pojmenování rosomák nám asi nic nepřipomene. Pojmenování ale pravděpodobně pochází z finského rasva maha, což znamená tlusté břicho. Ve staré švédštině se mu říkalo fjellfräss, v překladu horská kočka. To se dostalo do německého pojmenování Vielfraß, tedy hltoun. Finské pojmenování ahma, estonské ahm i francouzské glouton znamená nenasyta.