Srnec obecný

Je to naše nejrozšířenější spárkatá zvěř, která žije na celém území České republiky.

Na jaře se pomalu přebarvuje, bývá to v květnu až červnu. Letní zbarvení je žlutě až rezavě červené s málo výrazným nažloutlým zrcadlem. V říjnu zase rychle mění srst na zimní, která je šedohnědá a hustší. Zrcadlo na zadku je již větší, bíle zbarvené. Srnec ho má oválného tvaru, srna srdčité a na spodní straně je viditelná prodloužená srst zvaná zástěrka.

Samec je teritoriální. Teritorium si značí otíráním parohů o stromy, čímž na nich zanechává svůj pach z mezipučnicové žlázy na čele. V době říje ve svém teritoriu vyhledává říjné srny. Srnec před pářením srnu dlouho honí. Ta se ozývá velmi hlasitým táhlým pískáním, on zase hlasitě fouká. Páření je krátké a často se opakuje. Po několika dnech srnec samici opouští a vydává se hledat jinou říjnou srnu. Pokud některá zůstane neoplodněna, může dojít k oplození i v listopadu srncem, který ještě neshodil paroží.

Srny mají utajenou březost. Vývoj zárodku se po oplození zastaví a pokračuje až v zimě na konci roku. Srna klade většinou dvě mláďata v květnu a červnu. Kolouch se po dobu dvou měsíců pyšní bílým skvrněním, které je chrání před predátory. Srna je nechává v hustém porostu samotné a během dne je několikrát přichází nakrmit. Mláďata přivolávají matku pískáním a přibližně od stáří 10 dnů jí začínají následovat.

Ve stáří čtyř měsíců se začínají srnečkům tvořit pučnice, na kterých v říjnu a listopadu vyrůstají první malé, asi 2 cm dlouhé parůžky Srneček je hned vytlouká a shazuje je v únoru a březnu. Hned po shození začínají růst nové parohy, které jsou během růstu obalené lýčím (bohatě prokrvenou tkání, která je v době růstu vyživuje). Lýčí se srnci zbavují v červnu (tzv. vytloukání) tak, že si parohy otírají o stromy a keře. Parohy shazují po říji – od října do prosince. Takový cyklus se opakuje každý rok. Srnci zůstávají zpravidla na stupni šesteráka (každý paroh má tři výsady).