Veleještěrka obrovská

Jedná se o největší z 8 recentních druhů rodu Gallotia.

Mladé ještěrky se živý převážně hmyzem, čím jsou starší tím více převládá rostlinná strava. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku 4-5 let. V zajetí byl zaznamenán nejvyšší věk 13 let, ve volné přírodě se dožívá 10-11 let.

Samci dosahují až 26,5 centimetrů bez ocasu, samice jsou menší, kolem 20 centimetrů. Hlava je mohutná a má trojúhelníkovitý tvar. Základní barva svrchní strany těla je načervenalá nebo šedohnědá. Na bocích mají často světlejší nepravidelné příčné pruhy. Zbarvení temene hlavy a horní části zad je často velmi tmavé až černé. Naproti tomu hrdla dospělců, zvlášť samců, jsou oranžová až
béžová. Spodní strana těla je bělošedá.

V ohrožení prchá, anebo vydává výstražné zvuky.

Jedná se o endemita Kanárských ostrovů, konkrétně ostrova Gran Canaria, na který se původní ještěrky dostaly asi před 10-20 miliony lety. V minulém století byla introdukována i na ostrovy Fuerteventura a La Palma.

Do roku 2009 byla považována za málo dotčený druh, nicméně za posledních 15 let se její populace zmenšila o 50 % a byla překlasifikována na kriticky ohrožený druh se snižující se populací.

Nejvýraznější vliv na pokles populací ještěrek rodu Gallotia na Kanárských ostrovech mají nepůvodní druhy predátorů jako jsou kočky a krysy (které ničí ještěrčí vejce). Nicméně pro veleještěrku obrovskou (Gallotia stehlini) je největším problémem invazní korálovka kalifornská (Lampropeltis californiae), která se na ostrově rychle šíří od roku 2007 a pravděpodobně je tak hlavním akcelerátorem poklesu velikosti její populace.