Užovka stromová
Zamenis longissimus
- třída: plazi (Reptilia)
- řád: šupinatí (Squamata)
- čeleď: užovkovití (Colubridae)
- velikost: délka 100 – 150 cm
- biotop: kamenité stráně s keřovými porosty, okraje pastvin či lesní průseky
- potrava: masožravec (drobní savci, ještěrky a vejce)
- způsob života: denní aktivita, většinu času tráví vyhříváním se, večer hledá potravu
- rozmnožování: od konce června do začátku srpna klade 2 – 30 vajec, inkubační doba 2 měsíce
Zajímavosti
V České republice je nejdelším a nejvzácnějším hadem. Vyskytují se zde tři oddělené populace – na Karlovarsku, v Národním parku Podyjí a v Bílých Karpatech.
Zbarvení je nejčastěji na svrchní straně těla leskle hnědé, břicho je nápadně světle žluté. Mláďata mívají za hlavou bledě žluté skvrny, takže mohou být laiky zaměněna za užovku obojkovou (Natrix natrix).
V dávných dobách byl tento druh hada zasvěcen řeckému bohu lékařství Aeskulapovi. Hadem, který obtáčí jeho hůl, je právě užovka stromová. Znázorňuje životní sílu a zdraví a je zpodobňována na památkách starých více než 2 500 let. Dodnes je znázorňována ve znaku lékařů a lékárníků.
Pohlaví dospělých jedinců určuje tvar kořene ocasu. U samic se od kloaky rychle zužuje, zatímco u samců je silný až mírně vypouklý.
Navzdory svému jménu zpravidla nežije na stromech. Vyhovujícím prostředím jsou kamenité stráně s keřovými porosty, okraje pastvin či lesní průseky s možností bezpečného úkrytu. Oblasti výskytu těchto plazů jsou omezené. Například populace na Karlovarsku žije podél řeky Ohře v délce pouhých 8 km. Výzkumem a ochranou tohoto druhu se zabývá Občanské sdružení Zamenis, jehož členové vytvářejí například velmi důležitá líhniště z přírodního substrátu.
