Vyskytuje se na většině našeho území, je nepůvodním druhem. Jeho význam je spíše negativní – při přemnožení výrazně ovlivňuje složení osádky vod a také ubývání karase obecného (Carassius carassius).
Rozeznávacím znakem od kapra obecného (Cyprinus carpio) je nepřítomnost vousků.
Rozmnožování je do značné míry unikátní. V centru areálu svého výskytu vytváří tento druh populace složené z obou pohlaví a rozmnožující se běžným výtěrem. V okrajových oblastech areálu a na nově obsazených územích (včetně našeho) karas stříbřitý pravidelně vytváří monopohlavní populace složené pouze nebo převážně ze samic. Ty se následně rozmnožují v podstatě nepohlavním způsobem označovaným jako gynogeneze nebo gynogenetický způsob rozmnožování. Při vývoji jiker dochází v okamžiku tvorby vaječných buněk k odchylce od běžného dělení a vznikají buňky s triploidním jádrem odlišné od vaječných buněk v běžných jikrách. Tento zvláštní typ jiker nevyžaduje pro svůj vývoj oplození. Potřebuje však aktivovat biochemické procesy spojené s vývojem jikry. Proto se jikernačky karase stříbřitého vytírají s mlíčáky jiných kaprovitých ryb (karas obecný, kapr, cejn,…) a spermie těchto druhů pouze stimulují vývoj jiker. Nedochází zde ke splynutí jádra spermie s jádrem vaječné buňky a její genetická informace nijak nezasáhne do vývoje nového jedince. Výsledkem tohoto způsobu rozmnožování jsou vždy pouze nové samice geneticky víceméně totožné s mateřským organismem, což umožňuje mimořádně rychlé šíření karase stříbřitého na nové lokality.